Pro malou Lenku

Jarek Nohavica

1:JBmak mi tak docházejí sD#7íly, já pG#od jazykem cG#/Gítím sFmíru,
vBmíru, ztrácím vD#7íru, a to mě mG#íchá,
mBminomety reflektorů střD#7ílí, jsem malýmG# terčG#/Gem na biFmtevním poli,
kdekdo mě skBmolí, a to mě bD#7olí, u srdce pG#íchá.
R:RBmána jsou smutnější než vD#7ečer,
z rozbitého nG#osu krG#/Gev mi tFmeče,
na čísle Bm56 10D#79 nikdo to nG#ebere,
rBmána jsou smutnější než vD#7ečer,
na hrachu klG#ečet, klG#/Gečet, klFmečet,
Bmopustil mě můj děd VšD#7evěd a zas je G#úterek.
JBmak se ti vD#7ede? No nG#ěkdy fajn a nG#/Gěkdy je to v hFmáji,
dva pBmozounisti z vesnické kD#7utálky pod okny mi hrG#ají:
tú tú tBmú ..D#7.  G#  Fm   Bm   D#7   G#  Bm   D#7   G#  Fm   Bm   D#7   G# 
2:Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady,
vaše vnady mě nebaví a trošku baví,
sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla,
píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví.
3:Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky
a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde,
až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky,
na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde.
R:Rána jsou smutnější než večer,
z rozbitého nosu krev nám teče,
na čísle 56 109 nikdo to nebere,
rána jsou smutnější než večer,
na hrachu klečet, klečet, klečet,
opustil nás náš děd Vševěd a zas je úterek.
Jak se vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji,
dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny nám hrají:
tú tú tú ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:29:22.054+00:00
Výsledky hledání: